| Následující rozdělení souhvězdí se týká pozorovatele, který se nachází ve střední Evropě, odkud je vidět asi dvě třetiny nebeské sféry. V těchto zeměpisných šířkách lze rozlišit šest skupin souhvězdí: obtočnová, která jsou pozorovatelná celý rok. Dále jižní souhvězdí, která se nachází kolem jižního nebeského pólu. Ta nikdy nevycházejí a zůstávají trvale nepozorovatelná. Konečně zbývají čtyři skupiny souhvězdí, jejichž viditelnost se mění v důsledku pohybu Slunce ve zvířetníku. Jsou to souhvězdí jarní, letní, podzimní a zimní. |
| V pozorování noční oblohy je nejlepší začít nějakým jednoduchým souhvězdím a od něj postupovat dále k dalším přilehlým souhvězdím. A hodilo by se připomenout, že učený z nebe nespadl :) |
| Na této stránce se k danému souhvězdí dostanete nejrychleji, když si ho najdete buď v seznamu či přímo na hvězdných mapách. Jinak jméno nad obrázkem souhvězdí umožňuje návrat k seznamu a obrázek jednotlivých souhvězdí zase přesun k mapě, na které je toto souhvězdí vyobrazeno. Tedy pokud taková mapa existuje. Obtočnová a některá menší souhvězdí totiž na mapách vyobrazeny nejsou. |
| Pro lepší představu, co ty svítící tečky na nebi vlastně můžou představovat: |
| Hvězdné mapy | |
| Jarní souhvězdí | |
 | |
| Letní souhvězdí | |
 | |
| Podzimní souhvězdí | |
 | |
| Zimní souhvězdí | |
 | |
| Obtočnová souhvězdí | zpět na začátek |
| Tato souhvězdí, která jsou v oblasti kolem severního nebeského pólu, nikdy nezapadají. Oblast obtočnových (circumpolárních) hvězd je tím menší, čím blíž jsme zemskému rovníku a naopak. |
Velká Medvědice (pouze část) |
| Snad
nejznámější souhvězdí vůbec. Slouží k vyhledávání dalších důležitých
hvězd (např. i Polárky). Část souhvězdí je známa jako Velký vůz (viz
obrázek, jde vlastně o ocas medvědice s přilehlou částí jejího těla). Podle řecké báje šlo o medvědici, do níž byla zakleta princezna Kallistó, poté co Héra, manželka nejvyššího boha Dia, odhalila milostné pletky mezi Diem a Kallistó. |
Malá Medvědice |
| Malý medvěd, často nazývaný též Malý vůz. Jeho nejvýznamnější hvězdou je Polárka (Severka), podle níž lze určit severní nebeský pól (kříček vpravo dole) a sever vůbec. K vyhledání Severky se využívá Velký vůz (hvězdy Malého vozu totiž nezáří tak jasně a je obtížnější je hledat přímo). Pokud tedy spojíme jeho dvě krajní hvězdy (na předchozím obrázku jsou taktéž vpravo dole) a tuto spojnici pětkrát prodloužíme dostaneme se k Polárce a směr, kterým se na ní díváme, odpovídá severu. |
Cefeus |
| Podle staré řecké báje byl Cefeus král aithiopský, manžel Kasiopeje a otec Andromedy (více viz souhvězdí Kasiopeja). |
Kasiopeja |
| Pět nejvýraznějších hvězd Kasiopeji tvoří snadno rozeznatelné písmeno W (případně M). V antické báji byla Kasiopeja manželkou krále Aithiopie a matkou Andromedy. Chlubila se, že je nejkrásnější z žen. Za trest poslal bůh moří Neptun (řecky nazývaný Poseidon) na aithiopské pobřeží mořského netvora, ten měl zpustošit zemi. Věštba pravila, že netvor se uklidní a země bude zachráněna, pokud mu bude obětována Andromeda. A tak se také stalo. Přikována ke skále na pobřeží, očekávala svojí záhubu. V poslední chvíli však zasáhl hrdina Perseus. Ukázal netvoru hlavu Medusy, která byla tak strašná, že kdo ji spatřil, zkameněl. Mořská nestvůra se tak změnila v kámen a zřítila se do mořských hlubin. Perseus se poté s Andromedou oženil. (více viz následující souhvězdí - Perseus) V této souvislosti doporučuji film "Souboj Titánů", který vypráví právě o tomto příběhu, resp. o Perseovi. |
Perseus |
| Perseus
byl podle antické báje synem vládce bohů Dia a smrtelné Danaé. Otci
Danaé, králi Akrisiovi, však věštba předpověděla, že ho zabije jeho
vlastní vnuk. Dal proto svou dceru i s dítětem vsadit do veliké bedny a
vhodit do moře. Bedna se plavila několik dní po moři, než jí na pobřeží
vzdáleného ostrova objevili rybáři a chlapce s matkou vysvobodili. Oba
pak byli přijati na místní královský hrad, kde spokojeně žili. Danaé si
po čase vzala krále. Perseus mezitím vyrostl ve statného mládence. Král
se ale začal obávat o svůj trůn a vyprávěl proto Perseovi různé
hrdinské příběhy, v domnění, že se mladík vydá do světa. A nemýlil se.
Persea nejvíce zaujalo vyprávění o Meduse. O stvořením tak ohyzdném, že
kdo se na ní podívá, zkamení. Vydal se získat její hlavu a s pomocí
bohů Medusu našel a usmrtil. Její hlavu schoval do mošny a vydal se
domů. Cestou zpět Perseus narazil na království, v němž každý den
vystupovala z moře obrovská nestvůra a polykala lidi (více viz též souhvězdí Kasiopeja). Tentokrát měla být obětována královská dcera Andromeda.
Perseus však zakročil, ukázal mořskému netvorovi hlavu Medusy a ten na
místě zkameněl. Andromeda byla zachráněna. Její královští rodičové
proto přichystali svatební hostinu. Po obřadu se Perseus vrátil i s
Andromedou ke svojí matce. Král ale Perseovi nevěřil, že má hlavu
Medusy. Perseus tedy odvrátil tvář, vytáhl hlavu z mošny a král
zkameněl. Perseus pak zaujal jeho místo na trůnu a vládl dlouho a
moudře. Hlava Medusy mu zajišťovala mír. Nikdo z nepřátel se neodvážil
vniknout do jeho země. A i dávno zapomenutá věštba se splnila. Na
jedněch slavnostních hrách mrštil Perseus disk tak nešťastně, že
spadnul mezi diváky a trefil nějakého starce. Tím starcem nebyl nikdo
jiný než král Akrisios, Perseův děd. Jižní část souhvězdí sestupuje nízko k obzoru a nemusí být proto vždy viditelná. |
| Drak (bez obrázku) |
| Drak prohází především mezi souhvězdími Malého medvěda a Velké medvědice, obsahuje však hlavně středně jasné a slabší hvězdy. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a jen Herkules nad ním dokázal zvítězit. |
| Dále mezi obtočnová souhvězdí patří Žirafa, Honící psi, Ještěrka a Rys. Byly zavedeny ale až v daleko pozdější době (nevztahují se tudíž k nim žádné legendy) a jsou vcelku malá s nevýraznými hvězdami. |
| Jarní souhvězdí | zpět na začátek |
Lev |
| Nejasnější hvězda tohoto souhvězdí Regulus tvoří spolu s nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Pastýře a Panny tzv. jarní trojúhelník. Podle mytologie jde o Nemejského lva, od jehož kovového těla se odrážel Herkulův oštěp. Proto musel Herkules vlastníma rukama lva zardousit. Jeho kůži s lebkou pak používal jako zbroj. |
Panna |
| Antické báje o ní hovoří jako o dceři Svítání, Aurory. Nejasnější hvězda tohoto souhvězdí Spika tvoří spolu s nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Lva a Pastýře tzv. jarní trojúhelník. |
Pastýř |
| Názvosloví tohoto souhvězdí není zcela jednotné. Řecké jméno Bootes znamená vlastně honáka volů. V českých publikacích se občas používá i latinské jméno Bootes a dříve často Pastevec. Výstižné by mohlo být i označení Strážce medvědů, protože v sousedství tohoto souhvězdí najdeme Velkou a Malou medvědici. |
Vlasy Bereniky |
| Egyptská královna Berenika obětovala podle pověsti bohům své zlaté vlasy, aby vyprosila vítězství královskému vojsku. Souhvězdí není rozsáhlé a obsahuje jen slabší hvězdy. |
| Hydra (bez obrázku) |
| Hydra
je nejrozlehlejší a také nejdelší souhvězdí. Můžeme téměř tvrdit, že
když hlava Hydry na západě sestupuje pod obzor, pak její ocas právě
vyšel. V řeckém mýtu je Hydra bájným stvořením, které bránilo havranu, aby nabral z pramene vodu pro boha Apollóna. Tato představa má snad spojitost s okolností, že oblast souhvězdí Hydry a Havrana mizí z jižní oblohy ve vrcholném létě, v období největšího sucha. V jiném mýtu dostal Herkules od krále Eurysthea za úkol zabít hydru, která pustošila krajinu u města Lerny. |
Havran |
| Havran se objevuje v řeckém mýtu (viz souhvězdí Hydra). |
Pohár |
| Podle řecké báje měl Havran do tohoto zlatého poháru nabrat vodu pro boha Apollóna (více viz souhvězdí Hydra). |
Váhy |
| Váhy jsou symbolem rovnováhy a spravedlnosti. Za svůj název vděčí možná skutečnosti, že Slunce před 2000 lety vstupovalo do Vah v době podzimní rovnodennosti. |
Severní Koruna |
| Souhvězdí můžeme pozorovat na večerní obloze ještě dlouho do léta. Korunu obdržela Ariadna od Venuše (Afridity) jako svatební dar. |
| Dále mezi letní souhvězdí patří Malý lev a Sextant. Byly zavedeny ale až v daleko pozdější době (nevztahují se tudíž k nim žádné legendy). |
| Letní souhvězdí | zpět na začátek |
Lyra |
| Lyra hrála v řeckých bájích významnou roli. Za jejího tvůrce byl považován Hermes (Merkur), posel bohů. Dominantní hvězdou je Vega, která spolu s nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Labuti a Orlu tvoří tzv. letní trojúhelník. |
Labuť |
| Podle
staré řecké báje byla labuť přenesena na oblohu přáteli Faethona, syna
boha Slunce Helia. Protože Faethonovi lidé ale nevěřili jeho božský
původ, vydal se na východ navštívit svého otce, aby ho požádal o pomoc.
Ve slunečním hradě mu Helios řekl, že mu splní jakékoliv přání. Feathon
tedy žádal, aby aspoň jednou mohl řídit zlatý vůz, kterým jeho otec
každý den projíždí oblohu od východu k západu. Helios se zalekl a
litoval svého slibu. Věděl totiž, že jízda je velice nebezpečná a že
jeho syn je příliš mladý na to, aby dokázal udržet otěže. Bylo však
pozdě, svůj slib nemohl zrušit. Dal proto synovi několik rad, jak řídit
vůz. Mladý Faethon byl ale příliš rozrušen, neposlouchal a směle
vyrazil na oblohou. Zpočátku mu řízení slunečního vozu nedělalo
problémy, protože koně běželi navyklou cestou. Když však ucítili, že
nejsou vedeny pevnou rukou, splašili se a vytrhli Feathonovi otěže.
Spřežení pak nekontrolovaně uhánělo ke hvězdám i k zemi a spalovalo vše
k čemu se přiblížilo. V Africe, kde se vůz dostal nejblíže k zemi,
zčernala pleť celým národům a vznikly obrovské pouště. Když tu zkázu
spatřil Zeus, usmrtil nerozvážného Faethona bleskem a svrhnul ho do Eridanu. Labuť byla tímto neštěstím tak zdrcena, že ji pro útěchu bohové pozvedli ke hvězdám. Podle jiného mýtu se sám Zeus proměnil v labuť, aby se mohl zmocnit Nemesis či Ledy. Nejvýraznější hvězda Deneb tvoří společně s nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Lyry a Orlu tzv. letní trojúhelník. |
Orel |
| Podle
řecké báje přilétal každý den obrovský orel k Prométheovi, přikovanému
k vysoké skále v pohoří Kavkaz, a živil se jeho játry, která mu do
druhého dne znovu celá dorostla. To měl být trest za to, že ukradl z
paláce vládce bohů oheň a přinesl ho lidem. Trápení Prométhea ukončil
až Herkules. Ten šípem zabil
orla, rozdrtil Prométheovy okovy a daroval mu svobodu. Zeus pak umístil
orla na oblohu. Aby však byla splněna Diova kletba, musel Prométheus
nosit železný prsten, v němž byl zachycen kousek kamene z kavkazské
skály a byl tak navěky připoután. Od těch dob nosí lidé prsteny s
kamenem na památku Prométheova činu. A nosí je i dodnes, ačkoliv už
dávno zapomněli na Prométhea. Podle jiného mýtu Antinous dostal jako výslužku od bohů orla, jež mu však byl na rozkaz Diův Antinoovi uloupen. |
Herkules |
| Nejslavnější řecký hrdina Hérakles (Herkules) byl podle řecké báje synem vládce bohů Dia. Jako syn Diův byl odkojen jeho manželkou bohyní Hérou. Sál tak náruživě, až mléko bohyně Héry vytrysklo na nebeskou klenbu a vytvořilo Mléčnou dráhu. Už v dětství měl Hérakles větší sílu než dospělý muž. Když dorostl v mladého muže navštívily ho dvě ženy. Jedna byla Rozkoš a slibovala hrdinovi snadný zhýralý život. Druhá byla Ctnost. Ta nabízela práci, práci bez které není zaslouženého výsledku. Herkules neváhal a zvolil ctnost. V Mykénách vládl Héraklův příbuzný, král Eurystheus, k němuž musel Hérakles nastoupit do služby. Dle věštby měl Hérákles splnit královi deset úkolu, aby byl volný. Hrdina tak postupně plnit tyto úkoly: přinesl kůži nemejského lva; zabil hydru, která pustošila krajinu u města Lerny; přinesl obrovského divokého kance, který ničil rolníkům v údolích úrodu; přinesl laň bohyně Artemidy; zahnal z Řecka stymfalské ptáky, kteří měli kovové drápy a zobáky a dovedli vystřelovat svá tvrdá pera jako šípy; během jednoho dne vyčistil chlévy krále Augiáš, který měl tři tisíce kusů dobytka; přinesl pás královny kmene bojovných žen Amazonek; dovedl stáda obra Géryóna, který měl tři těla, šest rukou a šest nohou a stáda mu hlídal divoký dvouhlavý pes. Po splnění desátého úkolu však král Hérákla nechtěl propustit, protože prý splnil zatím jen osm úkolů řádně. S hydrou že mu pomáhal pastýř a za vyčištění Augiášova chléva si smluvil plat. Hérakles mrzutě souhlasil. Dalším úkolem tedy bylo přinést zlatá jablka ze zahrady Hesperidek, které hlídal stohlavý drak. Nikdo z lidí však nevěděl, kde zahrady leží. Hrdina tak bloudil po světě, až cestou narazil na přikovaného Prométhea, kterého trýznil obrovský orel. Orla zabil a Prométhea vysvobodil. Ten mu poradil, kde zlatá jablka najde. Hrdina tak splnil i tento úkol. Poslední úkol, který Hérákles od krále dostal, bylo přivést trojhlavého psa Kerbera, jenž hlídal vstup do říše mrtvých. Hérákles psa přemohl a dovedl ho živého do Mykén. Služba u krále mu tak skončila a byl svobodný. Psa vrátil na své místo a putoval pak dále po světě a vykonával hrdinské činy. Na jednom ze svých dobrodružství potkal krásnou Deineiru, vzal si ji za manželku a po čase se jim narodil synáček. Avšak Deineira ve strachu, že jí manžel opustí, uvěřila zlému kentaurovi a rouchem, které od něj dostala, svého manžela nechtěně zahubila. Hérákles se však místo do říše stínů dostal na Olymp mezi bohy a stal se nesmrtelným. |
Hadonoš (černě) a Had (hnědě) |
| Podle starého mýtu představuje Hadonoš Aeskulapa, mistra lékařství. Hadonoš drží ve svých rukou Hada, který mu přinášel léčivé byliny, jimiž nejen uzdravoval nemocné, ale dokázal probouzet k životu i mrtvé. Had je sice jedno souhvězdí, ale rozdělené na dvě části (hlavu a ocas). |
Štír |
| Štír bojoval s lovcem Orionem a chtěl ho usmrtit svým jedem. Aby k tomu nedošlo, umístili bohové Oriona i Štíra na oblohu, ale do dvou protilehlých míst nebeské sféry, aby se už nikdy nemohli setkat. |
Střelec |
| Podle staré řecké báje vynalezl Střelec luk a šíp. |
Šíp |
| Tímto šípem podle řecké báje zasáhl Herkules orla útočícího na Prométhea. Podle jiného mýtu tímto šípem zabil bůh Apollo Kyklopa. |
Delfín |
| Delfín zachránil podle řecké báje před utonutím pěvce a hráče na lyru Ariona. |
Koníček :) |
| Podle řecké báje daroval posel bohů Merkur (Hermes) tohoto koníčka Kastorovi, blíženci Polluxe. |
| Dále mezi letní souhvězdí patří Štít a Lištička. Byly zavedeny ale až v daleko pozdější době (nevztahují se tudíž k nim žádné legendy). |
| Podzimní souhvězdí | zpět na začátek |
Pegas |
| Pegas, létající okřídlený kůň, povstal podle řecké mytologie z krve Medúzy, uťaté Perseem.
Bellerofontes, vnuk Sisifa, na Pegasu bojoval s Chimairou. Chimaira
byla podivná tříhlavá obluda, která byla sloučením tří zvířat: lva,
kozy a draka. Bellerofontes nestvůru zahubil a myslel si, že by na
okřídleném koni mohl letět navštívit i nesmrtelné bohy na Olympu. Kůň
se však ve výšce vzepjal a shodil domýšlivého jezdce ze hřbetu. Pegas
pak sám doletěl na Olymp a vstoupil do služeb vládce bohů Dia. Hvězda vpravo dole patří do tzv. pegasova čtverce, ačkoli je vlastně přiřazována k souhvězdí Andromeda. |
Kozoroh |
| Podle řecké báje se lesní bůh Pan skryl před obrem Typhonem tak, že se proměnil v kozoroha. V minulosti bylo toto souhvězdí obvykle zobrazováno jako kozel s rybím ocasem. Příčinou této zvláštnosti je zřejmě okolnost, že před 2000 lety začínalo ve východním Středomoří a na Předním východě období dešťů právě tehdy, když Slunce procházelo tímto souhvězdím. |
Vodnář |
| Podle
řecké mytologie Vodnář odpovídá Deukaliónovi, synu Prométhea. Jeho otec
ho varoval před blížící se potopou, která měla smýt vše zlé ze světa, a
daroval Deukaliónovi a jeho manželce pevný člun. Potopa opravdu nastala
a po devíti dnech nakonec Deukarión s Pyrrhou bezpečně přistáli na hoře
Parnas. Když se však rozhlédli, uviděli jen pustou krajinu. Všichni
ostatní lidé totiž zahynuli. Modlili se proto v polorozpadlém chrámu
bohyně Themis. Ta jejich prosby vyslyšela a poradila jim, ať vyjdou z
chrámu a ať hází za sebe kosti velké matky. Deukaliónovi došlo, že
kosti velké matky nemůžou být nic jiného než kameny v hlíně, protože
země je velikou matkou všech. A tak učinili, jak jim bohyně poradila.
Nasbírali s Pyrrhou kameny a házeli je za sebe. Jakmile se však kameny
dotkly země, začaly se měnit v muže a ženy. Vznikl tak nový lidský rod,
houževnatý v práci, odolávající útrapám a jako kámen byl také tvrdý a
nepoddajný. Slunce prochází tímto souhvězdím zvířetníku v době, kdy ve východním Středomoří a na Předním východě panovalo deštivé období. |
Ryby |
| Bohyni
krásy a lásky Venuši (Afroditu) a jejího syna Amora (Eróse) ohrožoval
netvor Tyfon, a proto se proměnili v nenápadné ryby. Souhvězdí je opravdu nenápadné, sestává se jen ze slabších hvězdiček. |
Velryba |
| Velryba náleží v řeckém bájesloví do mýtu o Perseovi (více viz též souhvězdí Kasiopeja). |
Andromeda |
| Princezna Andromeda z království Aithiopů byla dcerou královských manželů Cefea a Kasiopeje (více viz souhvězdí Kasiopeja). Hvězda vpravo dole je součástí tzv. pegasova čtverce (viz souhvězdí Pegas) |
Beran |
| Beran nebo také též Skopec zobrazuje na obloze berana, kterého podle řecké báje vyslal bůh Hermes, aby zachránil Frixa a Hellé, dvě děti bohyně oblaků Nephelé. Jejich otec si totiž nevážil štěstí, které měl, a toužil po jiném. Vyhnal manželku z domu a oženil se znovu. Macecha však obě děti nenáviděla a týrala je. A když se jí pak narodili vlastní synové, lstí přesvědčila lid a krále, aby Frixos s Hellé byli usmrceni. V den jejich obětování se však z nebe snesl třpytivý oblak a zakryl obě děti před zraky přihlížejících. V oblaku se skrýval zlatý beran, jenž vynesl obě děti vzhůru k nebi a odnesl je pryč od zlé královny a obětního oltáře. Když přeletěli pevninu a dostali se nad moře, bratr varoval svou sestřičku, aby se pevně držela a nedívala se dolů. Hellé však neuposlechla, zatočila se jí hlava, pustila se berana a spadla do hlubin oceánu. Frixos tak dorazil k další pevnině sám. Přistál v zahradě překrásného paláce. Král, který zde žil, byl velice udiven ze záře, která vycházela ze zlatého berana. Po obětování zvířete Diovi mu Frixos tedy daroval beránčí rouno. Král zanesl rouno do jedné ze svých zahrad, která byla zasvěcena bohu války Áreovi, a požádal svou dceru Médeu, jenž se vyznala v kouzelnictví, aby přivolala strážce. Objevil se tak velký Drak, který dnem i nocí bděl nad svěřeným pokladem. Mnoho odvážlivců se pokoušelo rouno králi uloupit, ale neúspěšně. Až teprve Iáson s pomocí Médey, která našla v hrdinovi zalíbení, dokázal rouno získat. |
Trojúhelník |
| Souhvězdí symbolizovalo trojúhelníkovou nilskou deltu a mělo připomínat vědecké středisko v Alexandrii. |
Jižní ryba |
| Souhvězdí vychází z báje, podle které ryba zachránila egyptskou královnu Isis před utonutím. Ze střední Evropy je toto souhvězdí viditelné jen těsně nad jižním obzorem. |
| Eridanus (bez obrázku) |
| V řecké mytologii se setkáme s Eridanem jako řekou podsvětí (jinak též řeka Styx). Oddělovala říši mrtvých od okolního světa. Duše, které museli vstoupit mezi mrtvé, převážel za peníz na člunu Cháron. |
| Dále mezi podzimní souhvězdí patří Sochař, Pec, Jeřáb, Rydlo a Fénix. Byly zavedeny ale až v daleko pozdější době (nevztahují se tudíž k nim žádné legendy). |
| Zimní souhvězdí | zpět na začátek |
Orion |
| Orion je nepochybně nejkrásnější a nejvýraznější souhvězdí celé oblohy. V řecké báji se Orion vychloubal, že dokáže přemoci kterékoliv ze zvířat. Mezi ním a obrovským štírem vzplanul tuhý boj. Bohové pak umístili oba soupeře jako souhvězdí do protilehlých míst nebeské sféry, takže nejsou současně viditelné na obloze. Mýtus dále líčí, jak se Odysseus na své cestě do podsvětí setkal s Orionem. Doprovázel ho spolu s giganty Otosem a Efialtem. Ti podle Oriona byli nejkrásnějšími obřími bytostmi, ale Orion je ještě překonával. Byl také velkým cestovatelem a protože byl nejen silný, ale i dobromyslný, platil za dobrodince lidí. Orion měl tři otce: Dia, Poseidona a jako další je v bájích někdy uváděn Hermes, jindy Ares nebo Apollo. Orion vynikal mnohými božskými vlastnostmi. Dokázal například kráčet po mořských vlnách. |
Býk |
| V
tohoto býka se proměnil Zeus, aby nepoznán unesl velmi krásnou
královskou dceru Európu (právě po této princezně je pojmenován náš
kontinent) přes moře na ostrov Krétu. Na Krétě se býk dlouho potuloval
bez pána a zamiloval se do královny Pasifaé. Z jejich spojení se zrodil
Mínotauros, tvor s býčí hlavou na lidském těle. Za tuto zločinnou
bezbožnost byl býk ztrestán Poseidonem a byl přinucen chrlit oheň na
Krétu. Jen Herkules dokázal býka polapit a přivedl ho do Argosu. Tam však zvíře zpustošilo Řecko. U Maratónu hrdina Théseus býka konečně zahubil. Podle jiné varianty této báje se však Zeus sám neproměnil v býka, ale zvířeti splnění úkolu přikázal. |
Velký pes |
| Velký a Malý pes jsou průvodci nebeského lovce Oriona a následují ho v jeho denním pohybu od východu na západ. |
Blíženci |
| Podle staré řecké báje byli blíženci Kastor a Pollux syny Diovými, ale měli zcela rozdílný úděl. Pollux byl nesmrtelný, zatímco Kastor musel vstoupit do podsvětí, do říše mrtvých. Pollux se pokoušel svého bratra v podsvětí navštěvovat. Odměnou za tuto bratrskou lásku byli oba blíženci přeneseni na oblohu jako souhvězdí. V lidovém podání platili především mezi námořníky za zachránce z nebezpečí. Říká se, že mohli zažehnout oheň svatého Eliáše, se zlatými křídly prolétali vzduchem a přitom uklidnili vzedmuté mořské vlny. Také ve velkých bitvách se objevovali jako zachránci. |
Vozka |
| Podle staré řecké báje byl Vozka vynálezcem vozu. Odpovídá klasickému vozatajovi starověku, který většinou řídil dvoukolový závodní či válečný vůz tažený vícespřežím. Vozataj byl v mytologii spojován s nejrůznějšími lidmi nebo potomky bohů. |
Malý pes |
| Menší ze dvou psů, kteří doprovázejí nebeského lovce Oriona. |
Zajíc |
| Zajíce přemístil na oblohu jako souhvězdí posel bohů Hermes. |
Rak |
| V antické mytologii měl Rak zadržet Nymfu, aby ji Zeus mohl chytit. |
| Lodní záď (bez obrázku) |
| Toto souhvězdí je částí lodi Argo, s níž se podle staré báje plavili argonauti s Iásonem v čele za zlatým rounem. Loď Argo byla rozdělena na tři souhvězdí: Plachty, Lodní záď a Lodní kýl. Většina lodi Argo je však viditelná teprve v zeměpisných šířkách severní Afriky. |
| Dále mezi zimní souhvězdí patří Jednorožec, Holubice a Kompas. Byly zavedeny ale až v daleko pozdější době (nevztahují se tudíž k nim žádné legendy). |
| Jižní souhvězdí | zpět na začátek |
| Mnoho těchto souhvězdí bylo zavedeno až v 17. a 18. století. Zrcadlí velké výzkumné cesty své doby. Jen nemnoho z nich pochází ještě z období antiky, např. Kentaur, Vlk, tři části lodi Argo. Tato souhvězdí byla před 2000 lety viditelná z jižního Středomoří. Dále mezi jižní souhvězdí patří Malíř, Vývěva, Vlk, Pravítko, Oltář, Jižní koruna, Dalekohled, Mikroskop, Hodiny, Síť, Mečoun, Létající ryba, Jižní kříž, Moucha, Kružítko, Jižní trojúhelník, Páv, Indián, Tukan, Malý vodní had, Tabulová hora, Chameleon, Rajka a Oktant. |