| Následující rozdělení souhvězdí se týká pozorovatele, který se nachází ve střední Evropě, odkud je vidět asi dvě třetiny nebeské sféry. V těchto zeměpisných ąířkách lze rozliąit ąest skupin souhvězdí: obtočnová, která jsou pozorovatelná celý rok. Dále jiľní souhvězdí, která se nachází kolem jiľního nebeského pólu. Ta nikdy nevycházejí a zůstávají trvale nepozorovatelná. Konečně zbývají čtyři skupiny souhvězdí, jejichľ viditelnost se mění v důsledku pohybu Slunce ve zvířetníku. Jsou to souhvězdí jarní, letní, podzimní a zimní. |
| V pozorování noční oblohy je nejlepąí začít nějakým jednoduchým souhvězdím a od něj postupovat dále k daląím přilehlým souhvězdím. A hodilo by se připomenout, ľe učený z nebe nespadl :) |
| Na této stránce se k danému souhvězdí dostanete nejrychleji, kdyľ si ho najdete buď v seznamu či přímo na hvězdných mapách. Jinak jméno nad obrázkem souhvězdí umoľňuje návrat k seznamu a obrázek jednotlivých souhvězdí zase přesun k mapě, na které je toto souhvězdí vyobrazeno. Tedy pokud taková mapa existuje. Obtočnová a některá menąí souhvězdí totiľ na mapách vyobrazeny nejsou. |
| Pro lepąí představu, co ty svítící tečky na nebi vlastně můľou představovat: |
| Hvězdné mapy | |
| Jarní souhvězdí | |
![]() | |
| Letní souhvězdí | |
![]() | |
| Podzimní souhvězdí | |
![]() | |
| Zimní souhvězdí | |
![]() | |
| Obtočnová souhvězdí | zpět na začátek |
| Tato souhvězdí, která jsou v oblasti kolem severního nebeského pólu, nikdy nezapadají. Oblast obtočnových (circumpolárních) hvězd je tím menąí, čím blíľ jsme zemskému rovníku a naopak. |
Velká Medvědice (pouze část)![]() |
| Snad
nejznámějąí souhvězdí vůbec. Slouľí k vyhledávání daląích důleľitých
hvězd (např. i Polárky). Část souhvězdí je známa jako Velký vůz (viz
obrázek, jde vlastně o ocas medvědice s přilehlou částí jejího těla). Podle řecké báje ąlo o medvědici, do níľ byla zakleta princezna Kallistó, poté co Héra, manľelka nejvyąąího boha Dia, odhalila milostné pletky mezi Diem a Kallistó. |
Malá Medvědice![]() |
| Malý medvěd, často nazývaný téľ Malý vůz. Jeho nejvýznamnějąí hvězdou je Polárka (Severka), podle níľ lze určit severní nebeský pól (kříček vpravo dole) a sever vůbec. K vyhledání Severky se vyuľívá Velký vůz (hvězdy Malého vozu totiľ nezáří tak jasně a je obtíľnějąí je hledat přímo). Pokud tedy spojíme jeho dvě krajní hvězdy (na předchozím obrázku jsou taktéľ vpravo dole) a tuto spojnici pětkrát prodlouľíme dostaneme se k Polárce a směr, kterým se na ní díváme, odpovídá severu. |
Cefeus![]() |
| Podle staré řecké báje byl Cefeus král aithiopský, manľel Kasiopeje a otec Andromedy (více viz souhvězdí Kasiopeja). |
Kasiopeja![]() |
| Pět nejvýraznějąích hvězd Kasiopeji tvoří snadno rozeznatelné písmeno W (případně M). V antické báji byla Kasiopeja manľelkou krále Aithiopie a matkou Andromedy. Chlubila se, ľe je nejkrásnějąí z ľen. Za trest poslal bůh moří Neptun (řecky nazývaný Poseidon) na aithiopské pobřeľí mořského netvora, ten měl zpustoąit zemi. Věątba pravila, ľe netvor se uklidní a země bude zachráněna, pokud mu bude obětována Andromeda. A tak se také stalo. Přikována ke skále na pobřeľí, očekávala svojí záhubu. V poslední chvíli vąak zasáhl hrdina Perseus. Ukázal netvoru hlavu Medusy, která byla tak straąná, ľe kdo ji spatřil, zkameněl. Mořská nestvůra se tak změnila v kámen a zřítila se do mořských hlubin. Perseus se poté s Andromedou oľenil. (více viz následující souhvězdí - Perseus) V této souvislosti doporučuji film "Souboj Titánů", který vypráví právě o tomto příběhu, resp. o Perseovi. |
Perseus![]() |
| Perseus
byl podle antické báje synem vládce bohů Dia a smrtelné Danaé. Otci
Danaé, králi Akrisiovi, vąak věątba předpověděla, ľe ho zabije jeho
vlastní vnuk. Dal proto svou dceru i s dítětem vsadit do veliké bedny a
vhodit do moře. Bedna se plavila několik dní po moři, neľ jí na pobřeľí
vzdáleného ostrova objevili rybáři a chlapce s matkou vysvobodili. Oba
pak byli přijati na místní královský hrad, kde spokojeně ľili. Danaé si
po čase vzala krále. Perseus mezitím vyrostl ve statného mládence. Král
se ale začal obávat o svůj trůn a vyprávěl proto Perseovi různé
hrdinské příběhy, v domnění, ľe se mladík vydá do světa. A nemýlil se.
Persea nejvíce zaujalo vyprávění o Meduse. O stvořením tak ohyzdném, ľe
kdo se na ní podívá, zkamení. Vydal se získat její hlavu a s pomocí
bohů Medusu naąel a usmrtil. Její hlavu schoval do moąny a vydal se
domů. Cestou zpět Perseus narazil na království, v němľ kaľdý den
vystupovala z moře obrovská nestvůra a polykala lidi (více viz téľ souhvězdí Kasiopeja). Tentokrát měla být obětována královská dcera Andromeda.
Perseus vąak zakročil, ukázal mořskému netvorovi hlavu Medusy a ten na
místě zkameněl. Andromeda byla zachráněna. Její královątí rodičové
proto přichystali svatební hostinu. Po obřadu se Perseus vrátil i s
Andromedou ke svojí matce. Král ale Perseovi nevěřil, ľe má hlavu
Medusy. Perseus tedy odvrátil tvář, vytáhl hlavu z moąny a král
zkameněl. Perseus pak zaujal jeho místo na trůnu a vládl dlouho a
moudře. Hlava Medusy mu zajią»ovala mír. Nikdo z nepřátel se neodváľil
vniknout do jeho země. A i dávno zapomenutá věątba se splnila. Na
jedněch slavnostních hrách mrątil Perseus disk tak neą»astně, ľe
spadnul mezi diváky a trefil nějakého starce. Tím starcem nebyl nikdo
jiný neľ král Akrisios, Perseův děd. Jiľní část souhvězdí sestupuje nízko k obzoru a nemusí být proto vľdy viditelná. |
| Drak (bez obrázku) |
| Drak prohází předevąím mezi souhvězdími Malého medvěda a Velké medvědice, obsahuje vąak hlavně středně jasné a slabąí hvězdy. Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a jen Herkules nad ním dokázal zvítězit. |
| Dále mezi obtočnová souhvězdí patří ®irafa, Honící psi, Jeątěrka a Rys. Byly zavedeny ale aľ v daleko pozdějąí době (nevztahují se tudíľ k nim ľádné legendy) a jsou vcelku malá s nevýraznými hvězdami. |
| Jarní souhvězdí | zpět na začátek |
Lev![]() |
| Nejasnějąí hvězda tohoto souhvězdí Regulus tvoří spolu s nejjasnějąími hvězdami souhvězdí Pastýře a Panny tzv. jarní trojúhelník. Podle mytologie jde o Nemejského lva, od jehoľ kovového těla se odráľel Herkulův oątěp. Proto musel Herkules vlastníma rukama lva zardousit. Jeho kůľi s lebkou pak pouľíval jako zbroj. |
Panna![]() |
| Antické báje o ní hovoří jako o dceři Svítání, Aurory. Nejasnějąí hvězda tohoto souhvězdí Spika tvoří spolu s nejjasnějąími hvězdami souhvězdí Lva a Pastýře tzv. jarní trojúhelník. |
Pastýř![]() |
| Názvosloví tohoto souhvězdí není zcela jednotné. Řecké jméno Bootes znamená vlastně honáka volů. V českých publikacích se občas pouľívá i latinské jméno Bootes a dříve často Pastevec. Výstiľné by mohlo být i označení Stráľce medvědů, protoľe v sousedství tohoto souhvězdí najdeme Velkou a Malou medvědici. |
| Vlasy Bereniky |
| Egyptská královna Berenika obětovala podle pověsti bohům své zlaté vlasy, aby vyprosila vítězství královskému vojsku. Souhvězdí není rozsáhlé a obsahuje jen slabąí hvězdy. |
| Hydra (bez obrázku) |
| Hydra
je nejrozlehlejąí a také nejdeląí souhvězdí. Můľeme téměř tvrdit, ľe
kdyľ hlava Hydry na západě sestupuje pod obzor, pak její ocas právě
vyąel. V řeckém mýtu je Hydra bájným stvořením, které bránilo havranu, aby nabral z pramene vodu pro boha Apollóna. Tato představa má snad spojitost s okolností, ľe oblast souhvězdí Hydry a Havrana mizí z jiľní oblohy ve vrcholném létě, v období největąího sucha. V jiném mýtu dostal Herkules od krále Eurysthea za úkol zabít hydru, která pustoąila krajinu u města Lerny. |
Havran![]() |
| Havran se objevuje v řeckém mýtu (viz souhvězdí Hydra). |
Pohár![]() |
| Podle řecké báje měl Havran do tohoto zlatého poháru nabrat vodu pro boha Apollóna (více viz souhvězdí Hydra). |
Váhy![]() |
| Váhy jsou symbolem rovnováhy a spravedlnosti. Za svůj název vděčí moľná skutečnosti, ľe Slunce před 2000 lety vstupovalo do Vah v době podzimní rovnodennosti. |
Severní Koruna![]() |
| Souhvězdí můľeme pozorovat na večerní obloze jeątě dlouho do léta. Korunu obdrľela Ariadna od Venuąe (Afridity) jako svatební dar. |
| Dále mezi letní souhvězdí patří Malý lev a Sextant. Byly zavedeny ale aľ v daleko pozdějąí době (nevztahují se tudíľ k nim ľádné legendy). |
| Letní souhvězdí | zpět na začátek |
Lyra![]() |
| Lyra hrála v řeckých bájích významnou roli. Za jejího tvůrce byl povaľován Hermes (Merkur), posel bohů. Dominantní hvězdou je Vega, která spolu s nejjasnějąími hvězdami souhvězdí Labuti a Orlu tvoří tzv. letní trojúhelník. |
Labu»![]() |
| Podle
staré řecké báje byla labu» přenesena na oblohu přáteli Faethona, syna
boha Slunce Helia. Protoľe Faethonovi lidé ale nevěřili jeho boľský
původ, vydal se na východ navątívit svého otce, aby ho poľádal o pomoc.
Ve slunečním hradě mu Helios řekl, ľe mu splní jakékoliv přání. Feathon
tedy ľádal, aby aspoň jednou mohl řídit zlatý vůz, kterým jeho otec
kaľdý den projíľdí oblohu od východu k západu. Helios se zalekl a
litoval svého slibu. Věděl totiľ, ľe jízda je velice nebezpečná a ľe
jeho syn je přílią mladý na to, aby dokázal udrľet otěľe. Bylo vąak
pozdě, svůj slib nemohl zruąit. Dal proto synovi několik rad, jak řídit
vůz. Mladý Faethon byl ale přílią rozruąen, neposlouchal a směle
vyrazil na oblohou. Zpočátku mu řízení slunečního vozu nedělalo
problémy, protoľe koně běľeli navyklou cestou. Kdyľ vąak ucítili, ľe
nejsou vedeny pevnou rukou, splaąili se a vytrhli Feathonovi otěľe.
Spřeľení pak nekontrolovaně uhánělo ke hvězdám i k zemi a spalovalo vąe
k čemu se přiblíľilo. V Africe, kde se vůz dostal nejblíľe k zemi,
zčernala ple» celým národům a vznikly obrovské pouątě. Kdyľ tu zkázu
spatřil Zeus, usmrtil nerozváľného Faethona bleskem a svrhnul ho do Eridanu. Labu» byla tímto neątěstím tak zdrcena, ľe ji pro útěchu bohové pozvedli ke hvězdám. Podle jiného mýtu se sám Zeus proměnil v labu», aby se mohl zmocnit Nemesis či Ledy. Nejvýraznějąí hvězda Deneb tvoří společně s nejjasnějąími hvězdami souhvězdí Lyry a Orlu tzv. letní trojúhelník. |
Orel![]() |
| Podle
řecké báje přilétal kaľdý den obrovský orel k Prométheovi, přikovanému
k vysoké skále v pohoří Kavkaz, a ľivil se jeho játry, která mu do
druhého dne znovu celá dorostla. To měl být trest za to, ľe ukradl z
paláce vládce bohů oheň a přinesl ho lidem. Trápení Prométhea ukončil
aľ Herkules. Ten ąípem zabil
orla, rozdrtil Prométheovy okovy a daroval mu svobodu. Zeus pak umístil
orla na oblohu. Aby vąak byla splněna Diova kletba, musel Prométheus
nosit ľelezný prsten, v němľ byl zachycen kousek kamene z kavkazské
skály a byl tak navěky připoután. Od těch dob nosí lidé prsteny s
kamenem na památku Prométheova činu. A nosí je i dodnes, ačkoliv uľ
dávno zapomněli na Prométhea. Podle jiného mýtu Antinous dostal jako výsluľku od bohů orla, jeľ mu vąak byl na rozkaz Diův Antinoovi uloupen. |
Herkules![]() |
| Nejslavnějąí řecký hrdina Hérakles (Herkules) byl podle řecké báje synem vládce bohů Dia. Jako syn Diův byl odkojen jeho manľelkou bohyní Hérou. Sál tak náruľivě, aľ mléko bohyně Héry vytrysklo na nebeskou klenbu a vytvořilo Mléčnou dráhu. Uľ v dětství měl Hérakles větąí sílu neľ dospělý muľ. Kdyľ dorostl v mladého muľe navątívily ho dvě ľeny. Jedna byla Rozkoą a slibovala hrdinovi snadný zhýralý ľivot. Druhá byla Ctnost. Ta nabízela práci, práci bez které není zaslouľeného výsledku. Herkules neváhal a zvolil ctnost. V Mykénách vládl Héraklův příbuzný, král Eurystheus, k němuľ musel Hérakles nastoupit do sluľby. Dle věątby měl Hérákles splnit královi deset úkolu, aby byl volný. Hrdina tak postupně plnit tyto úkoly: přinesl kůľi nemejského lva; zabil hydru, která pustoąila krajinu u města Lerny; přinesl obrovského divokého kance, který ničil rolníkům v údolích úrodu; přinesl laň bohyně Artemidy; zahnal z Řecka stymfalské ptáky, kteří měli kovové drápy a zobáky a dovedli vystřelovat svá tvrdá pera jako ąípy; během jednoho dne vyčistil chlévy krále Augiáą, který měl tři tisíce kusů dobytka; přinesl pás královny kmene bojovných ľen Amazonek; dovedl stáda obra Géryóna, který měl tři těla, ąest rukou a ąest nohou a stáda mu hlídal divoký dvouhlavý pes. Po splnění desátého úkolu vąak král Hérákla nechtěl propustit, protoľe prý splnil zatím jen osm úkolů řádně. S hydrou ľe mu pomáhal pastýř a za vyčiątění Augiáąova chléva si smluvil plat. Hérakles mrzutě souhlasil. Daląím úkolem tedy bylo přinést zlatá jablka ze zahrady Hesperidek, které hlídal stohlavý drak. Nikdo z lidí vąak nevěděl, kde zahrady leľí. Hrdina tak bloudil po světě, aľ cestou narazil na přikovaného Prométhea, kterého trýznil obrovský orel. Orla zabil a Prométhea vysvobodil. Ten mu poradil, kde zlatá jablka najde. Hrdina tak splnil i tento úkol. Poslední úkol, který Hérákles od krále dostal, bylo přivést trojhlavého psa Kerbera, jenľ hlídal vstup do říąe mrtvých. Hérákles psa přemohl a dovedl ho ľivého do Mykén. Sluľba u krále mu tak skončila a byl svobodný. Psa vrátil na své místo a putoval pak dále po světě a vykonával hrdinské činy. Na jednom ze svých dobrodruľství potkal krásnou Deineiru, vzal si ji za manľelku a po čase se jim narodil synáček. Avąak Deineira ve strachu, ľe jí manľel opustí, uvěřila zlému kentaurovi a rouchem, které od něj dostala, svého manľela nechtěně zahubila. Hérákles se vąak místo do říąe stínů dostal na Olymp mezi bohy a stal se nesmrtelným. |
Hadonoą (černě) a Had (hnědě)![]() |
| Podle starého mýtu představuje Hadonoą Aeskulapa, mistra lékařství. Hadonoą drľí ve svých rukou Hada, který mu přináąel léčivé byliny, jimiľ nejen uzdravoval nemocné, ale dokázal probouzet k ľivotu i mrtvé. Had je sice jedno souhvězdí, ale rozdělené na dvě části (hlavu a ocas). |
©tír![]() |
| ©tír bojoval s lovcem Orionem a chtěl ho usmrtit svým jedem. Aby k tomu nedoąlo, umístili bohové Oriona i ©tíra na oblohu, ale do dvou protilehlých míst nebeské sféry, aby se uľ nikdy nemohli setkat. |
Střelec![]() |
| Podle staré řecké báje vynalezl Střelec luk a ąíp. |
| ©íp |
| Tímto ąípem podle řecké báje zasáhl Herkules orla útočícího na Prométhea. Podle jiného mýtu tímto ąípem zabil bůh Apollo Kyklopa. |
Delfín![]() |
| Delfín zachránil podle řecké báje před utonutím pěvce a hráče na lyru Ariona. |
| Koníček :) |
| Podle řecké báje daroval posel bohů Merkur (Hermes) tohoto koníčka Kastorovi, blíľenci Polluxe. |
| Dále mezi letní souhvězdí patří ©tít a Liątička. Byly zavedeny ale aľ v daleko pozdějąí době (nevztahují se tudíľ k nim ľádné legendy). |
| Podzimní souhvězdí | zpět na začátek |
Pegas![]() |
| Pegas, létající okřídlený kůň, povstal podle řecké mytologie z krve Medúzy, u»até Perseem.
Bellerofontes, vnuk Sisifa, na Pegasu bojoval s Chimairou. Chimaira
byla podivná tříhlavá obluda, která byla sloučením tří zvířat: lva,
kozy a draka. Bellerofontes nestvůru zahubil a myslel si, ľe by na
okřídleném koni mohl letět navątívit i nesmrtelné bohy na Olympu. Kůň
se vąak ve výące vzepjal a shodil domýąlivého jezdce ze hřbetu. Pegas
pak sám doletěl na Olymp a vstoupil do sluľeb vládce bohů Dia. Hvězda vpravo dole patří do tzv. pegasova čtverce, ačkoli je vlastně přiřazována k souhvězdí Andromeda. |
Kozoroh![]() |
| Podle řecké báje se lesní bůh Pan skryl před obrem Typhonem tak, ľe se proměnil v kozoroha. V minulosti bylo toto souhvězdí obvykle zobrazováno jako kozel s rybím ocasem. Příčinou této zvláątnosti je zřejmě okolnost, ľe před 2000 lety začínalo ve východním Středomoří a na Předním východě období deą»ů právě tehdy, kdyľ Slunce procházelo tímto souhvězdím. |
Vodnář![]() |
| Podle
řecké mytologie Vodnář odpovídá Deukaliónovi, synu Prométhea. Jeho otec
ho varoval před blíľící se potopou, která měla smýt vąe zlé ze světa, a
daroval Deukaliónovi a jeho manľelce pevný člun. Potopa opravdu nastala
a po devíti dnech nakonec Deukarión s Pyrrhou bezpečně přistáli na hoře
Parnas. Kdyľ se vąak rozhlédli, uviděli jen pustou krajinu. Vąichni
ostatní lidé totiľ zahynuli. Modlili se proto v polorozpadlém chrámu
bohyně Themis. Ta jejich prosby vyslyąela a poradila jim, a» vyjdou z
chrámu a a» hází za sebe kosti velké matky. Deukaliónovi doąlo, ľe
kosti velké matky nemůľou být nic jiného neľ kameny v hlíně, protoľe
země je velikou matkou vąech. A tak učinili, jak jim bohyně poradila.
Nasbírali s Pyrrhou kameny a házeli je za sebe. Jakmile se vąak kameny
dotkly země, začaly se měnit v muľe a ľeny. Vznikl tak nový lidský rod,
houľevnatý v práci, odolávající útrapám a jako kámen byl také tvrdý a
nepoddajný. Slunce prochází tímto souhvězdím zvířetníku v době, kdy ve východním Středomoří a na Předním východě panovalo deątivé období. |
Ryby![]() |
| Bohyni
krásy a lásky Venuąi (Afroditu) a jejího syna Amora (Eróse) ohroľoval
netvor Tyfon, a proto se proměnili v nenápadné ryby. Souhvězdí je opravdu nenápadné, sestává se jen ze slabąích hvězdiček. |
Velryba![]() |
| Velryba náleľí v řeckém bájesloví do mýtu o Perseovi (více viz téľ souhvězdí Kasiopeja). |
Andromeda![]() |
| Princezna Andromeda z království Aithiopů byla dcerou královských manľelů Cefea a Kasiopeje (více viz souhvězdí Kasiopeja). Hvězda vpravo dole je součástí tzv. pegasova čtverce (viz souhvězdí Pegas) |
Beran![]() |
| Beran nebo také téľ Skopec zobrazuje na obloze berana, kterého podle řecké báje vyslal bůh Hermes, aby zachránil Frixa a Hellé, dvě děti bohyně oblaků Nephelé. Jejich otec si totiľ neváľil ątěstí, které měl, a touľil po jiném. Vyhnal manľelku z domu a oľenil se znovu. Macecha vąak obě děti nenáviděla a týrala je. A kdyľ se jí pak narodili vlastní synové, lstí přesvědčila lid a krále, aby Frixos s Hellé byli usmrceni. V den jejich obětování se vąak z nebe snesl třpytivý oblak a zakryl obě děti před zraky přihlíľejících. V oblaku se skrýval zlatý beran, jenľ vynesl obě děti vzhůru k nebi a odnesl je pryč od zlé královny a obětního oltáře. Kdyľ přeletěli pevninu a dostali se nad moře, bratr varoval svou sestřičku, aby se pevně drľela a nedívala se dolů. Hellé vąak neuposlechla, zatočila se jí hlava, pustila se berana a spadla do hlubin oceánu. Frixos tak dorazil k daląí pevnině sám. Přistál v zahradě překrásného paláce. Král, který zde ľil, byl velice udiven ze záře, která vycházela ze zlatého berana. Po obětování zvířete Diovi mu Frixos tedy daroval beránčí rouno. Král zanesl rouno do jedné ze svých zahrad, která byla zasvěcena bohu války Áreovi, a poľádal svou dceru Médeu, jenľ se vyznala v kouzelnictví, aby přivolala stráľce. Objevil se tak velký Drak, který dnem i nocí bděl nad svěřeným pokladem. Mnoho odváľlivců se pokouąelo rouno králi uloupit, ale neúspěąně. Aľ teprve Iáson s pomocí Médey, která naąla v hrdinovi zalíbení, dokázal rouno získat. |
Trojúhelník![]() |
| Souhvězdí symbolizovalo trojúhelníkovou nilskou deltu a mělo připomínat vědecké středisko v Alexandrii. |
Jiľní ryba![]() |
| Souhvězdí vychází z báje, podle které ryba zachránila egyptskou královnu Isis před utonutím. Ze střední Evropy je toto souhvězdí viditelné jen těsně nad jiľním obzorem. |
| Eridanus (bez obrázku) |
| V řecké mytologii se setkáme s Eridanem jako řekou podsvětí (jinak téľ řeka Styx). Oddělovala říąi mrtvých od okolního světa. Duąe, které museli vstoupit mezi mrtvé, převáľel za peníz na člunu Cháron. |
| Dále mezi podzimní souhvězdí patří Sochař, Pec, Jeřáb, Rydlo a Fénix. Byly zavedeny ale aľ v daleko pozdějąí době (nevztahují se tudíľ k nim ľádné legendy). |
| Zimní souhvězdí | zpět na začátek |
Orion![]() |
| Orion je nepochybně nejkrásnějąí a nejvýraznějąí souhvězdí celé oblohy. V řecké báji se Orion vychloubal, ľe dokáľe přemoci kterékoliv ze zvířat. Mezi ním a obrovským ątírem vzplanul tuhý boj. Bohové pak umístili oba soupeře jako souhvězdí do protilehlých míst nebeské sféry, takľe nejsou současně viditelné na obloze. Mýtus dále líčí, jak se Odysseus na své cestě do podsvětí setkal s Orionem. Doprovázel ho spolu s giganty Otosem a Efialtem. Ti podle Oriona byli nejkrásnějąími obřími bytostmi, ale Orion je jeątě překonával. Byl také velkým cestovatelem a protoľe byl nejen silný, ale i dobromyslný, platil za dobrodince lidí. Orion měl tři otce: Dia, Poseidona a jako daląí je v bájích někdy uváděn Hermes, jindy Ares nebo Apollo. Orion vynikal mnohými boľskými vlastnostmi. Dokázal například kráčet po mořských vlnách. |
Býk![]() |
| V
tohoto býka se proměnil Zeus, aby nepoznán unesl velmi krásnou
královskou dceru Európu (právě po této princezně je pojmenován náą
kontinent) přes moře na ostrov Krétu. Na Krétě se býk dlouho potuloval
bez pána a zamiloval se do královny Pasifaé. Z jejich spojení se zrodil
Mínotauros, tvor s býčí hlavou na lidském těle. Za tuto zločinnou
bezboľnost byl býk ztrestán Poseidonem a byl přinucen chrlit oheň na
Krétu. Jen Herkules dokázal býka polapit a přivedl ho do Argosu. Tam vąak zvíře zpustoąilo Řecko. U Maratónu hrdina Théseus býka konečně zahubil. Podle jiné varianty této báje se vąak Zeus sám neproměnil v býka, ale zvířeti splnění úkolu přikázal. |
Velký pes![]() |
| Velký a Malý pes jsou průvodci nebeského lovce Oriona a následují ho v jeho denním pohybu od východu na západ. |
Blíľenci![]() |
| Podle staré řecké báje byli blíľenci Kastor a Pollux syny Diovými, ale měli zcela rozdílný úděl. Pollux byl nesmrtelný, zatímco Kastor musel vstoupit do podsvětí, do říąe mrtvých. Pollux se pokouąel svého bratra v podsvětí navątěvovat. Odměnou za tuto bratrskou lásku byli oba blíľenci přeneseni na oblohu jako souhvězdí. V lidovém podání platili předevąím mezi námořníky za zachránce z nebezpečí. Říká se, ľe mohli zaľehnout oheň svatého Eliáąe, se zlatými křídly prolétali vzduchem a přitom uklidnili vzedmuté mořské vlny. Také ve velkých bitvách se objevovali jako zachránci. |
Vozka![]() |
| Podle staré řecké báje byl Vozka vynálezcem vozu. Odpovídá klasickému vozatajovi starověku, který větąinou řídil dvoukolový závodní či válečný vůz taľený vícespřeľím. Vozataj byl v mytologii spojován s nejrůznějąími lidmi nebo potomky bohů. |
Malý pes![]() |
| Menąí ze dvou psů, kteří doprovázejí nebeského lovce Oriona. |
Zajíc![]() |
| Zajíce přemístil na oblohu jako souhvězdí posel bohů Hermes. |
Rak![]() |
| V antické mytologii měl Rak zadrľet Nymfu, aby ji Zeus mohl chytit. |
| Lodní záď (bez obrázku) |
| Toto souhvězdí je částí lodi Argo, s níľ se podle staré báje plavili argonauti s Iásonem v čele za zlatým rounem. Loď Argo byla rozdělena na tři souhvězdí: Plachty, Lodní záď a Lodní kýl. Větąina lodi Argo je vąak viditelná teprve v zeměpisných ąířkách severní Afriky. |
| Dále mezi zimní souhvězdí patří Jednoroľec, Holubice a Kompas. Byly zavedeny ale aľ v daleko pozdějąí době (nevztahují se tudíľ k nim ľádné legendy). |
| Jiľní souhvězdí | zpět na začátek |
| Mnoho těchto souhvězdí bylo zavedeno aľ v 17. a 18. století. Zrcadlí velké výzkumné cesty své doby. Jen nemnoho z nich pochází jeątě z období antiky, např. Kentaur, Vlk, tři části lodi Argo. Tato souhvězdí byla před 2000 lety viditelná z jiľního Středomoří. Dále mezi jiľní souhvězdí patří Malíř, Vývěva, Vlk, Pravítko, Oltář, Jiľní koruna, Dalekohled, Mikroskop, Hodiny, Sí», Mečoun, Létající ryba, Jiľní kříľ, Moucha, Kruľítko, Jiľní trojúhelník, Páv, Indián, Tukan, Malý vodní had, Tabulová hora, Chameleon, Rajka a Oktant. |